Nepoznané kouzlo britské kuchyně

Vaření mě odjakživa lákalo a bavilo. Ale opravdová vášeň přišla, až když jsem náhodou listovala kuchařkou britské Nigelly Lawson, které mě úplně pohltila. Knížku jsem několik nocí měla i od polštářem a každá večeře byla ukázkou nějakého vychytaného receptu z kuchařky Vaříme Express. Postupně se začala moje sbírka Nigelliných kuchařek rozrůstat, hltala jsem její videa a spolu s tím se začala zajímat více i o britskou kuchyni. Pff, dělalo spousta lidí, ale Nigella i já víme, že v Britové toho ve své gastronomii skrývají víc než jen fish and chips (které jsou ještě pořád tisíckrát lepší než v Čechách oblíbené a pro mne naprosto nestravitelné rybí prsty).

Na Nigelle se mi líbí její přístup. Vaří a peče s láskou a poctivě, ale zároveň si neláme hlavu s nějakými překombinovanými nebo zbytečně složitými procesy. Tak nějak vaří, co ji přijde pod ruku, a s lehkostí vykouzlí mnohdy opravdové skvosty. Podle ní už jste u mě na blogu mohli vidět například čokoládové cookies, které jsou prostě božské (článek zde). A brzy chystám na blog přidat i další recepty z její sbírky.


Na britské kuchyni se mi líbí jejich nadání pro nejrůznější koláče, dortíky, sladké pečivo a další "pastries". Zároveň je skvělé objevovat to, co mnoho lidí zbytečně a pravděpodobně z neznalosti odmítá - kouzlo britské kuchyně, která díky své nezasloužené špatné pověsti ukrývá mnohá tajemství.

Tématem britské kuchyně a fenomenální Nigellou Lawson jsem se zabývala i v mém školním novinářském projektu, o který jsem se s vámi rozhodla podělit. Na konci článku najdete i kratší, ale velice milý komentář o britské kuchyni  blogerky Veroniky z blogu Z ghetta blog, které tímto ještě jednou moc děkuji.

Příjemné čtení :)

Nepoznané kouzlo britské kuchyně

Objevte s Nigellou Lawson tajemství ostrovní kuchyně


Pečené vepřové a jehněčí maso, vonící dušené pokrmy, vařená zelenina a syté přílohy v čele s bramborem na všechny způsoby, v kombinaci s mořskými plody a exotickou chutí koření. Seznamte se s kuchyní, která kromě sytých pokrmů hojně využívá také kari, masallu nebo hromadu chilli. Kulinářská tajemství, která vám připomenou jak české klasiky, tak vám dají vyzkoušet i netradiční chutě Dálného východu, v sobě skrývá britská kuchyně. Tedy v případě, že ji po vzoru mnohých šéfkuchařů připravíte opravdu poctivě a s láskou.

Spojení  slov „britská kuchyně“ bývá mnohdy doprovázeno úšklebkem a vzpomínkou na prapodivný vánoční puding a slavné „fish and chips“ alias smaženou rybu s hranolky, popřípadě rozvařenou a nedochucenou zeleninu nebo sendviče a chipsy místo pořádného oběda. Britská kuchyně bývá v našich končinách často neprávem vysmívaná, což často pramení především z neznalosti jejich tradičních receptů.  Ostrovní kuchyně, ať už ta původní nebo převzatá z exotickýh kolonií, v sobě mimo jiné ukrývá mnoho hutných teplých jídel, které doslova voní domácím krbem - od bohatých anglických snídaní, pečených brambor a hromady jehněčího, hovězího a vepřového masa na různé způsoby nebo sytých a hřejivých hrachových polévek či fazolových kaší. Díky koloniální historii Velké Británie navíc do anglické kuchyně proniklo mnoho exotických vlivů z Číny nebo Indie. Například jedno z nejoblíbenějších jídel na menu indických restaurací Kuřecí tikka masala vzniklo až v Británii, kde se také těší trvalé oblibě. A ruku v ruce s anglickou tradicí „čaje o páté“ si britská gastronomie dokázala vytvořit arsenál sladkých moučníků, koláčků, dezertíků a buchtiček, které se možná nevyrovnají tradičním českým buchtám s povidly, ale svou rozmanitostí dokáží odpolední posezení u čaje dostatečně osladit.

Špatná pověst, kterou má britská kuchyně ve světě, začíná údajně v dobách průmyslové revoluce, kdy spolu s hromadným opouštěním venkova došlo v Anglii k rozmachu levných a průmyslově vyráběných potravin nevalné úrovně, avšak nížší ceny. A ani dnes, v době rychlých občerstvení a jídla za pochodu se Britové nenaučily sednout si k dlouhému a chutnému obědu, tak jako to umí třeba Francouzi nebo Italové. Ale když už si v Anglii najdou příležitost, umí to v kuchyni pořádně roztočit. Tradiční poctivá domácí kuchyně tak přežívá především na venkově a dnes je možná správný čas se k ní pomalu navracet.

Vylepšit nechvalně proslulý obraz britského stravování se snaží i řada ostrovních kuchařů a celebrit. Ti se vezou na vlně celosvětového trendu a rostoucí obliby pořadů o vaření, nárůstu gurmánských časopisů nebo recenzování restaurací slavnými kuchařskými esy. A právě díky této módní vlně poctivé gastronomie, která svými kuchařskými pořady zaplavuje i české televizní kanály,  jste možná kromě Jamieho Olivera měli možnost slyšet i o kuchařce Nigelle Lawson. Tato téměř pětapadesátiletá dáma se vzhledem zachovalé a kypré čtyřicátnice kromě jiného svým úsměvem představuje ztělesnění pohody domácího krbu a poctivé anglické kuchyně, čímž dokáže k televizním obrazovkám přitáhnout nejen dámskou část domácnosti. V Británii si navíc brzy po vydání svých kuchařek a spuštění kuchařských televizních show vysloužila přezdívku královna food porna. Stačí vidět jen pár minut z jejích pořadů a pochopíte proč. Spolu s Jamiem Oliverem a šéfkuchařským formátem jako je například Gordon Ramsay patří mezi nejslavnější britské kuchařské celebrity a její recepty rozhodně stojí za vyzkoušení.

 Kuchyně, srdce domova

Tak Nigella vítá své diváky na začátku každé kuchařské show. Nigella sama si zakládá na poctivé přípravě jídel a tradičních britských receptů. Její kuchyně tak často voní pečenými žebírky, vepřovými koleny, bifteky s fazolovou kaší nebo po teplé šunce s kořeněnými broskvemi. Nevyhýbá se ale ani asijské či italské gastronomii a do její kuchyně tak stejně jako do klasické britské kuchyně proniká řada asijských vlivů a Nigella se ve svých receptech  nebrání množství kari, zázvoru a dalších dochucovadel z asijských obchodů. Občas narazíte i nějaké italské vlivy, záplavu mořských plodů a těstovin na všechny způsoby, do nichž Lawsonová infiltruje své čarovné postupy.

Kromě sytých, kořeněných a masitých pokrmů, kterými Nigella zasytí zástupy hodovníků, kteří míří k jejímu domu, nabízí tato nadšená kuchařka i řadu sladkých receptů na typické britské dezerty od ovocných crumbles, čokoládových brownies, cheesecaků rozmanitých příchutí po v Británii oblíbené scones, cupcakes nebo slavnostních truffles. Vše s bohatou šlehačkou, máslovým krémem nebo sladkou omáčkou. Prostě tak jak to má být – sladké, poctivé a dobré. Nigella navíc rozhodně nepatří mezi zastánce dietních režimů a pokud podle ní budete připravovat čokoládové sušenky, spotřebujete asi vagón té nejtmavší čokolády a při pečení brambor je téměř utopíte v husím sádle.

Své vaření Nigella Lawson spojuje s rodinou, přáteli a dobrou náladou. Někdy vaří pro velkou návštěvu, jindy chystá rychlou večeři pro děti a někdy večer má prostě jen na něco chuť, což je pravděpodobně nejlepší příležitost, kdy si upéct velký čokoládový dort. Nigella má podle všeho recept pro každou příležitost, ať už to jsou blížící se vánoční svátky, jakákoliv rodinná událost či oslava, setkání s přáteli a nebo když vás zkrátka honí mlsná.

Kromě svých knih a pořadů je tato bristká kuchařka proslulá svou zachovalou a upravenou visáží, přestože už ji táhne bezmála na pětapadesát a pravděpodobně díky jejímu nezřízenému životu v kuchyni má i o pár kilo navíc. Nigellino natřásání u plotny, olizování prstů, dlouhé a procítěné pomlaskávání, příjemné charisma spolu s měkkým britským akcentem vytváří zajímavou kompozici, která vizuálně doplňuje souhru bublajících hrnců a sladkých dezertů. Pokud alespoň na chvíli nakouknete do Nigelliny kuchyně, pak dle jejích vlastních slov bude vše prostě božské, skvělé, báječné, perfektní, dokonalé, chutné a samozřejmě vynikající.

Nigella nevaří pouze chutně, ale dokáže recepty představit i velice zjednodušeně nebo poradit několik zajímavých vychytávek, které šetří čas. Pravidelně například používá předpřipravené a  hotové produkty, jako jsou saláty nebo omáčky, ze kterých by například českého šéfkuchaře Zdenka Polhreicha pravděpodobně polilo horko.

U Nigelly v kuchyni není třeba pažitku, bylinky nebo šunku krájet, ale lze je do jídla rovnou nastříhat, kuskus zalít horkou vodou z konvice a celkem čtyřchodové menu připravit za méně než 40 minut. A k tomu ještě ze zbytků připravit oběd na další den. Zároveň ji nikdy neuvidíte slzet nad krájením cibule nebo zdlouhavě loupat brambory – to vše totiž zbytečně zabírá čas. Tato i jiná kuchařská tajemství stejně jako kouzlo teplé a vydařené britské kuchyně lze v kuchařkách a televizních pořadech s kouzelnou Nigellou objevit.


Britská kuchyně očima food-blogerky

 Příznivkyní tradiční britské kuchyně a Nigelly Lawson je i česká food blogerka Veronika Pořízková, která kromě psaní svého blogu také často navštěvuje Velkou Británii, kde pravidelně tráví léto a proto se s námi podělila o nejlepší i nejhorší zážitky s britskou kuchyní.

Tak Veroniko doopravdy, jak je to s tou anglickou kuchyní? Vaří se dnes v Británii?

Tradiční anglická kuchyně nabízí spoustu dobrých jídel, ale pravdou je, že většina rodin tady moc nevaří, spíš si koupí už předem připravené hotové jídlo na ohřátí do mikrovlnky. To je ale spíše důsledek toho, že kupované jídlo je opravdu kvalitní a chuťově dobré a navíc i poměrně levné, takže se pak nikomu moc vařit nechce. A potom jsou taky v Anglii hodně populární orientální kuchyně, například indická.

Co je dnes všeobecně považováno za nejtradičnější britské jídlo?

Co se stále a často vidí je typická anglická snídaně - full english breakfast, která obsahuje fazole, párky, slaninu, vajíčka a je to taková větší spíše obědová porce.  Což souvisí s tím, že v Anglii se většinou na oběd nejí teplé jídlo jako u nás, ale Britové preferují spíše sendvič, malé balíčky chipsů a ovoce. Velká a vydatná je potom zase až večeře.

A jaký je váš nejoblíbenější anglický pokrm?

Já osobně mám z tradičních britských jídel ráda fish and chips, když je opravdu křupavá strouhanka a domácí hranolky. A potom taky klasické pečeně, které se dnes ale už tak často nedělají. Naopak nesnáším cornish pasty, což je jedno z typických jídel - je to kapsa z listového těsta ve tvaru písmene D plněná vším možným, ale nejčastěji mletým masem. Skvělé jsou naopak scones s krémem (hustou smetanou) a marmeládou, které je samozřejmě nejlepší jíst k odpolednímu čaji a jíst je jako královna, tedy podélně rozříznout a dát velkou vrstvu krému a potom jahodový džem  V oblasti Devonu se tomu říká "Cream tea" a skoro v každé restauraci nebo kavárně si lze objednat právě jako set - čaj, scones, smetana a džem. Někdy se tomu říká i Devonshire tea, právě kvůli tomu, že pochází z Devonu.

A co britská kuchařka Nigella Lawson?

Nigelu mám moc ráda, stejně jako Jamieho, nebo Gordona Ramseyho. Líbí se mi, že Nigela dělá poctivé dezerty se spoustou másla a cukru, protože tak to má přeci vypadat! Když chci dělat čokoládový dort, tak ho v žádném případě nebudu šidit. 



A na závěr ještě jedno kratší video Nigelly Lawson a jejích Chocolate chips cookies, aby jste získali představu, proč ji alespoň já upřímně zbožňuji :)


Žádné komentáře:

Okomentovat